Pomalu se s nimi pro letošek loučíme. Zima je na krku a naše první křepelky přes veškerou péči, která se jim dostává, už přestávají snášet…

Je to obdivuhodné, jak se tenhle malý tvoreček dokáže činit: Ač sama křepelka váží nejvýše třicet deka (spíš ale o něco méně), za rok snese asi tři stovky vajíček. Jedno křepelčí vajíčko má zhruba dvanáct, třináct gramů, takže za rok dělá snáška jedné jediné drobounké křepelky přes tři a půl kila vajec! Tedy zhruba dvanáckrát tolik, než sama váží 🙂

S křepelčími vajíčky v kuchyni jsem až do letoška prakticky žádnou zkušenost neměl. Ovšem tento rok jsem si to bohatě, přebohatě vynahradil 🙂 Byly dokonce i chvíle, kdy jsem tápal, jak záplavu křepelčích vajíček zužitkovat. Několikrát jsme doobjednávali obalové kartony na ně, křepelčí vajíčka jsme rozdávali pro radost známým 🙂

Křepelčí vajíčko je přibližně čtyřikrát, pětkrát menší, než to slepičí, avšak obsahuje prý dvojnásobné množství vitamínů a dalších, zdraví prospěšných látek. Často se proto o vajíčkách křepelek mluví jako o superpotravině, s prokazatelně pozitivními účinky mimo jiné prý na krevní tlak a hladinu cholesterolu, na potíže s imunitou a s alergiemi.

Ne nepodstatné je rozhodně i to, že křepelčí vajíčka mají oproti slepičím o dost delší trvanlivost. V lednici by měly vydržet údajně až tři měsíce.

Často se uvádí, že skořápka křepelčích vajíček je sice křehká, avšak pod ní že je poměrně silná blanka. Moje zkušenost ale říká, že skořápka je docela odolná, rozhodně se mně zdá odolnější, než ta u vajec slepičích. Každopádně, ať to je jak chce, syrová křepelčí vajíčka se hůře rozbíjejí. Při klasickém ťuknutí o hranu nebo při naseknutí sebeostřejším nožem se oproti slepičímu vejci u toho křepelčího skořápka většinou roztříští a vnitřek vajíčka se pak hodně obtížně od rozbité skořápky odděluje, komplikací je pochopitelně i miniaturní velikost. Moc proto doporučuji speciální kleštičky, či spíše speciální nůžky na křepelčí vajíčka, které jejich rozbíjení a vyprázdňování opravdu hodně usnadní, výrazně urychlí a udělají z něj hračku 🙂

To s uvařenými křepelčími vajíčky se pracuje lehce, dokonce bych řekl, že jejich loupání je (asi kvůli zmíněné, poměrně tuhé blance pod skořápkou) snazší, než loupání vajec slepičích. Chce to jen uvařená vajíčka obratem rychle a důkladně zchladit studenou vodou, pak je trochu „nakřápnout“ a znovu na pár minut vložit do studené vody. Samotné loupání jde pak už snadno, jen je třeba mít trpělivost, pokud těchto malinkých vajíček loupete víc 🙂

Vaření křepelčích vajíček je hračka, snad se mně ještě nestalo, že by křepelčí vajíčko během varu prasklo. Pokud je vkládám do vroucí vody (z lednice jsou pochopitelně vyndaná s předstihem), natvrdo se vaří 3 až 4 minuty, na hniličku asi 2 a půl a naměkko 2 minuty. Můj osvědčený a praticky jediný používaný způsob pro uvaření natvrdo je ale vložení křepelčích vajíček do studené vody, kterou ne úplně zprudka přivedu k varu a od té chvíle vajíčka vařím jednu minutu.

Křepelčí vajíčka jsou hodně vděčnou záležitostí na obložené chlebíčky, ale i do salátů, velmi dobře vypadají připravená jako malá volská oka. Obzvlášť skvělá jsou křepelčí vajíčka míchaná, oproti slepičím jsou totiž výrazně krémovější. Samozřejmě se dají použít i do nejrůznějších pomazánek a sammzřejmě na všemožné pečení. Místo jednoho slepičího vejce používám čtyři nebo pět křepelčích.