Až se tomu zprvu nechtělo věřit. Malá vesnička, která není ani samostatnou obcí, čítající pouhých osm desítek adres a dvě stovky obyvatel, zcela stranou od hlavního silničního tahu. Podobně zastrčený venkov jihozápadních Čech jako ten, kde už pár let žijeme. Tím spíš mě fascinuje, že je tu jedna z top rodinných restaurací, které jsem v posledních letech navštívil.

Příběh, který stojí aspoň ve stručnosti za zmínku: Vesnická hospoda tu byla už v druhé polovině devatenáctého století, dokonce o dvě století dřív tu prý stála panská krčma. Tu současnou rodinnou steakovou restauraci Angusfarm tady otevřeli zkraje nového tisíciletí, aby před šesti lety podnik změnil majitele.

Manželé Klausovi (ano, z toho kraje pochází rod předků českého exprezidenta) provozují Angusfarm sedmým rokem. Šli do toho bez jakýchkoli zkušeností, ale měli podle všeho sakramentsky štěstí na spolupracovníky. Hned po dvou letech se rozhodli přistoupit k zásadní a nákladné rekonstrukci, kdy nezůstal kámen na kameni, včetně přestavby provozních i ubytovacích částí hostince. Jenže vzápětí přišel covid, velké ztráty a velký smutek.

Dnes už je vyhlášená restaurace v Soběsukách opět, zdá se, při plné síle. Její manažer se pyšní titulem Restauratér roku, na zdi visí i ocenění Slow Food za prosazování poctivých jídel ze surovin od lokálních dodavatelů. Prim tu ale hraje hovězí a plemeno angus, mají tu i svého vlastního řezníka.

Vybrat si tady tak můžete z celé řady steaků, jako signature dish tu mají pečená žebra. Vyhlášené jsou ovšem i tataráky, ostatně republikové mistrovství v jejich míchání se každoročně koná právě tady. V nabídce je ale také kuře, ryba i bezmasé jídlo či saláty, obsáhlý je vinný lístek.

Já ale při naší návštěvě volil – po výtečném silném hovězím vývaru s játrovou zavářkou a domácími nudlemi – Angusfarm burger. S čedarem, slaninou, cibulí, rajčetem a okurkou, s pořádnou dávkou domácích hranolků a farmářskou omáčkou to bylo pravé gastro porno! Sliny se mně sbíhají i teď… Prostě tak skvěle vymazlený burger aspiruje na nejlepší mého života 🙂 Třešničkou na dortu se pak stala poctivá domácí zmrzlina, maková smetanová a pomerančový sorbet.

Obsluha velmi příjemná, rychlá, profesionální, ceny rozumné. Nesmírně příjemný interiér opouštíme s taškou, plnou při odchodu nakoupených masových specialit místní výroby, a hlavně s předsevzetím: Určitě se sem brzy vrátíme 🙂