Řadu let jsem se živil jako novinář a publicista, a tak i nejrůznějších rozhovorů jsem pořídil nespočítaně. Před několika dny jsem se ale sám ocitl na druhé straně: Na otázky jsem odpovídal já, v rozhovoru pro online magazín o hubnutí a zdravém životním stylu BezHladovení.cz. A bylo mně ctí!

Začnete-li jíst zdravěji a k tomu se trochu hýbat, váha se upraví i bez diet, říká Vítek u plotny

(BezHladovění.cz – bezhladoveni.cz – 18.5.2022 – autor Zuzana Veselá)

Kdo hledá na internetu zajímavé recepty, dřív nebo později narazí na blog Vítka u plotny. Jaké recepty doporučuje při hubnutí? A jaká jídla radí vařit těm, kdo nemají moc času? Čtěte celý rozhovor s Vítkem Dvořákem, který má snad vždycky dobrou náladu.

Vítku, pojďme rovnou na věc, které z receptů doporučujete při hubnutí a proč?

Hubnutí? S trochou nadsázky odpovídám, že tohle slovo neznám ? Ale vážně, i když se rozhodně nechci pasovat do role odborníka: Pokud máte nějaké to kilo navíc, je to podle mého názoru i mých zkušeností hlavně věc úpravy životosprávy. Zdůrazňuji, trvalé úpravy, ne jednorázové. Pokud začnu jíst zdravěji – myslím tím složení jídelníčku, množství i časové rozložení jídla – a taky se víc a pravidelně hýbat, určitě se váha postupně upraví sama, bez nejrůznějších diet.

Chce to jen trpělivost a vytrvalost.

Zrovna jdu aktuálně sám do sebe, pár kil bych se rád zbavil ?

Co by si při hubnutí pravděpodobně naložili na talíř naši předci?

Srovnávání s předky v tomhle ohledu nemám moc rád, nedává mně to smysl. Naši předkové nejenže jedli úplně jinak, ale pracovali daleko víc fyzicky, častěji chodili pěšky, zažívali daleko méně stresu, dřív usínali a brzy vstávali – prostě mnoho věcí, které na váhu nepochybně mají svůj vliv, bylo úplně jinak.

G. B. Shaw řekl, že ze všech lásek nejupřímnější, je ta k jídlu. Čím myslíte, že to je?

Pěkný citát, znám. ? Lze uchopit z různých úhlů pohledu: Pro mě osobně je nejbližší asi ten, co souvisí s jídlem, připravovaným s láskou. Pokud jídlo připravujete s láskou, pak onu pozitivní energii určitě ti, co usednou ke stolu, budou vnímat a jistě to taky náležitě ocení. Vaši lásku, vloženou do přípravy jídla, budou upřímně opětovat. ?

A které recepty doporučujete těm, kdo nemají moc času na vaření, nebo je to prostě nebaví?

Vezmu to trochu z druhé strany: Každý by měl mít sám sebe rád, proto by se ani v jídle rozhodně neměl odbývat, ale naopak si jídlo náležitě v klidu vychutnat a užít. Dokonce si myslím, že právě tohle je u mnohých kámen úrazu, totiž jedna z příčin kil navíc i řady zdravotních problémů.

A nebo ještě jinak: Na čem mně záleží a co by pro mne mělo být důležité, na to si čas najdu. Rychlých a zdraví prospěšných receptů existuje nepřeberně, stačí jen kouknout na internet a dobře poslouchat svůj rozum a své vlastní tělo.

Vyzkoušel jste i spoustu domácích limonád a zmrzlin. To se bude na léto hodit. Prozradíte snadné recepty, které zvládne i začátečník?

Řídím se zásadou, že člověk by měl mít dostatek tekutin. Osobně dávám přednost hlavně obyčejné vodě, případně té jemně perlivé nebo ochucené citronem. Ovocné šťávy přidávám do vody jen občas a ve velmi malém množství a pokud možno hlavně ty domácí, bylinkové sirupy nevyjímaje. Vše podle sezóny, vyrobené podle všeobecně známých a snadno dostupných receptů, jen s nezbytným množstvím cukru, ideálně třtinového, nebo ještě lépe s medem.

Už léta je u nás doma v lednici k pití také domácí medová kombucha.

A zmrzliny? Ty miluju, ale kupované mně chutnají čím dál méně, sám si je už prakticky nekupuji. Už dlouho je proto u nás v permanenci zmrzlinovač: stačí prakticky jen trocha ovoce a dobrého bílého jogurtu nebo smetany a úžasná zmrzlina je na světě ?

Velké téma je i vztah jídla a fyzické i duševní kondice. Můžete ho přiblížit a dát pár tipů někomu, kdo zatím tímto směrem nepřemýšlí?

Ano, obrovské téma. To, co se mně osobně osvědčilo, vezmu jen heslovitě, protože jinak by to bylo opravdu na dlouhé povídání:

• Snažím se jíst do polosyta, byť bych měl na talíři něco nechat.
• Nejím, pokud nemám hlad a zcela vytráveno.
• Nevyhýbám se miniaturní, velmi lehké dopolední i odpolední svačině.
• Nejím tři hodiny před spaním.
• Žádný den nesmí v mém jídelníčku chybět ovoce a hlavně hodně zeleniny.

Masa se sice nezříkám, ale bez problémů se bez něj obejdu, hlavně bez hovězího. Maso mně prostě stačí jednou, dvakrát do týdne. A když už chci v jídle zhřešit, tak přes den, ne večer ?

Pokud něco z toho poruším, sám se občas až divím, jak to většinou hned na svojí kondici poznám – ať už v únavě nebo třeba horší náladě. Výčitky si kvůli tomu ale rozhodně nedělám ? I v tomto směru se hlavně snažím řídit jakousi vnitřní intuicí, vnitřním hlasem svého těla.

Mnohé mě v tomhle ohledu naučila jóga.

Kde nakupujete suroviny do svých receptů?

Dost se toho změnilo před pár lety, když jsme se přestěhovali z Prahy do jižních Čech, na venkov. Většinu bylinek i trochu zeleniny a taky drobného ovoce máme z vlastních zdrojů, byť naše záhony jsou spíš symbolické. Vajíčka i med bereme od sousedů, brambory a hodně zeleniny i ovoce od místních farmářů.

Z farmy máme i mléko, mouku objednáváme z mlýna, maso a kvalitní uzeniny nejčastěji nakupujeme od místního úžasného řezníka v jeho pojízdné prodejně, pravidelně jezdíme do farmářského Scuku. Pro houby to máme od chalupy do lesa kousek, domácí děláme kysané zelí, ale i nejrůznější pickles. Už několik let jsme nekoupili chleba, který peču domácí z kvásku, stejně tak doma už dlouho dělám jogurt a teď už i domácí sýry.

Pokud vyrazíte do běžného supermarketu, co tam nakoupíte?

Vše potřebné v supermarketu nakupujeme, či spíš dokupujeme jen asi jednou za dva týdny. Tak třeba zrovna včera jsme brali pár banánů, trochu hroznového vína, máslo na pečení, čerstvé droždí, cukr, sůl, ocet, nějaké to koření a pár lahví piva. Prostě běžné drobnosti, které z místních zdrojů nepořídíme.

Přihodíte pár tipů na dobré restaurace, kavárny a čajovny a prozradíte, proč do nich zavítat?

Kavárny a hlavně pak hospody miluju, jednoduše proto, že sám se nemusím o nic starat a jen si užívám ? Jsem ale dost vybíravý, hlavně co se kvality a úrovně servisu týče. V Praze mám moc rád například všechny tři Pohlreichovy podniky nebo Café Savoy.

U nás v jižních Čechách máme skoro za rohem vyhlášeného šéfkuchaře Martina Jiskru a jeho zájezdní hostinec, ne až tak daleko od nás, u Sušice je docela známá Hospůdka u Štěpána. A rozhodně doporučuji Hejlíkovu gastromapu, na tu je vždycky spolehnutí ? Mám radost, že úroveň gastra se v posledních letech konečně trochu zvedla, i když těch špatně vedených restaurací je bohužel stále ještě dost.

Chvíli jste koketoval i s veganstvím. Jak na tohle období vzpomínáte? Co vám dalo a naopak vzalo?

Spíš bych mluvil o vegetariánství. Přišlo to úplně samo, prostě jednoho dne jsem přestal mít chuť na maso, brzy mně i samotná představa jeho konzumace odpuzovala. Probral jsem proto mrazák a s masem na pár let prakticky skončil. Mám navíc tu výhodu, že odjakživa miluju zeleninu a taky ovoce, luštěniny a obiloviny. Takže tohle období mně rozhodně nic nevzalo.

Prostě jsem poslechl jen to, co mně říkalo moje tělo.

Blíží se už zmiňované léto. Jaké sezónní recepty na tohle období doporučujete a proč?

Užívat naplno všeho, co tohle období nabízí a co může přinést na stůl. Čerstvou zeleninu a ovoce, zelené bylinky, lehká netučná jídla v čele s těstovinami, hodně tekutin.

Co byste na závěr vzkázal někomu, kdo vztah k jídlu a vaření ještě nenašel a pořád se jen tak v rychlosti odbývá, aby se neřeklo?

Ne nadarmo se říká, že láska prochází žaludkem, což se týká i nezbytné lásky k sobě samotnému ?

Souhlasíme, zdravá sebeláska je základ. Děkujeme, Vítku za úžasné povídání a přejeme samé krásné gastro zážitky ?