Jsem foodie a všechno kolem jídla mě tuze zajímá. Všechno, zdaleka nejen to, co mám v žaludku. Příběh a kvalita surovin, jejich cesta na talíř, kuchyňské technologie a trendy, restaurace a jejich know-how, stravovací zvyky v místě a čase, vše, kde se píše a mluví o gastru, cesty za jídlem. Svou vášeň k tomu všemu ale také moc rád sdílím. A proto jsou tu i moje občasné glosy.

Co že mě tedy poslední dobou zaujalo? Ať už v dobrém nebo v tom horším?

To sladké

Jeden z mých pekařských guru, autorka knižních bestsellerů Iva Trhoňová má teď můj obdiv i za odvahu otevřít na televizních obrazovkách svou Třináctou komnatu. Na invalidní vozík už léta upoutaná, ale nevzdávající se pekařka si za svůj životní optimismus a odhodlání nevzdat se zaslouží i se svým manželem hlubokou poklonu.

Nadchla mě už druhá kniha výživové inženýrky, ale také blogerky Karolíny Four. Výživná kniha o jídle zevrubně, ale srozumitelně a také čtivě shrnuje prakticky vše, co je o stravování třeba vědět, a také boří řadu mýtů, které o potravinách panují. Palec nahoru!

Už dlouho rád sleduju videa s recepty michelinského kuchaře Romana Pauluse, která už dlouho, týden co týden natáčí pro Lidl. Jsou nápadité a inspirativní, z dostupných surovin, plné nejrůznějších fíglů a přitom přístupné prakticky pro každého. Obdivuji i Paulusovu mnohaletou výdrž stále přicházet s něčím novým.

To kyselé

Tradiční obraz Čechů, chodících pravidelně do hospod na jedno nebo dvě, bere za své. Piva se v hospodách pije čím dál míň, jeho podíl na tržbách restaurací klesl za poslední čtyři roky o celou čtvrtinu. I u nás na vesnici teď hospůdka často zeje prázdnotou.

Pražské prodejny Bezobalu končí, došly jim peníze, ale i síla a vůle pokračovat dál. Z posledních tří náročných let se prý už nevzpamatovaly. Je mně líto, že ekologie v tomto případě prohrává.

V bistru na Petříně čtyři burgery a čtyři párky v rohlíku za bezmála dva tisíce korun. Rodinná vycházka se hodně prodraží. Nevěřil jsem svým očím.