Jsem foodie a všechno kolem jídla mě tuze zajímá. Všechno, zdaleka nejen to, co mám v žaludku. Příběh a kvalita surovin, jejich cesta na talíř, kuchyňské technologie a trendy, restaurace a jejich know-how, stravovací zvyky v místě a čase, vše, kde se píše a mluví o gastru, cesty za jídlem. Svou vášeň k tomu všemu ale také moc rád sdílím. A proto jsou tu i moje občasné glosy.

Co že mě tedy poslední dobou zaujalo? Ať už v dobrém nebo v tom horším?

To sladké

Otevřít si v malé vesnici penzion, kam by se na přespání vešli prakticky všichni místní a jehož restaurace by většinu z nich také pojmula, to vyžaduje pořádnou dávku odvahy a opravdu hodně úsilí. A když je navíc tenhle penzion od svých majitelů doslova vymazlený, když v něm najdete snad všechno, co vás jen napadne, a hlavně když v jeho kuchyni se výtečně vaří, pak nezbývá, než vyseknout hlubokou poklonu. Udělal jsem to ve Statku česká lípa v Myslovicích, zastrčené jihočeské vesničce s pouhými osmapadesáti čísly.

Mezi mými „hvězdami“ na letošních Národních mysliveckých slavnostech na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou byly na konci června nejen stovky loveckých psů, ale i herečka a také autorka kuchařek Markéta Hrubešová se svojí skvělou kulinářskou show. Tahle sympaťačka podle svých vlastních receptů vařila úžasná zvěřinová jídla (i já měl možnost ochutnat!), ohromně příjemně a nenuceně si s publikem povídala a ještě si u toho s nehraným zájmem stíhala pro sebe natočit videa slavnostního mysliveckého průvodu. I díky ní moc fajn den, zdaleka nejen pro naše psy 🙂

Jogurty, kefír, tvaroh i většinu sýrů si sice u nás doma vyrábíme sami, z mléka z nedalekého kravína a od koz ze sousední vesnice. I tak mám ale radost z výsledků nejnovějšího ročníku soutěže o mlékárenský výrobek roku, a to hlavně z toho, že na trhu je i v tuzemské mlékárenské nabídce hodně kvalitního zboží, a že favorité podle porotců potvrzují stoupající zájem o „zdravější“ a výživově hodnotnější produkty.

To kyselé

Pivo je prý symbolem naší národní identity. Obávám se však, že o ni brzy definitivně přijdeme. Spotřeba piva totiž rekordně padá, když ceny letí kvůli dražším energiím, surovinám, inflaci a vyšším daním stále nahoru. Další hospody zavírají a mám zlé tušení, že i ta u nás na návsi dřív nebo později skončí a s ní zanikne i prakticky jediné tradiční místo setkávání v naší vesnici. Nejnověji náš hostinský k dalšímu dni v týdnu připsal slovo zavřeno.

Další nemalé mínus má u mě obchodní řetězec Lidl. Krajně nesympatické mně je v jejich slevových letácích porovnávání účtenek s těmi od konkurenčního Penny. Nevzpomínám si za řadu posledních let na jedinou reklamní kampaň, která by takhle jmenovitě útočila na konkurenci. Přijde mi to nízké, ba až podlé, a vlastně i docela lehce zmanipulovatelné. Prostě krajně nesympatické.

Z dvojích cen potravin v Evropské unii se snad konečně stane téma, které politici budou mít vůli řešit. Nejnověji se začali bouřit Nizozemci, kterým jsou trnem v oku nepoměrně nižší ceny u sousedů v Německu. Nizozemští politici ale začali přicházet s podrobnými analýzami příčin a se smysluplnými, zevrubnými návrhy na nápravu. A u nás? Pár prázdných frází ministra zemědělství Výborného nebo trapné Fialovo video s Nutellou mluví za vše.