Jsem foodie a všechno kolem jídla mě tuze zajímá. Všechno, zdaleka nejen to, co mám v žaludku. Příběh a kvalita surovin, jejich cesta na talíř, kuchyňské technologie a trendy, restaurace a jejich know-how, stravovací zvyky v místě a čase, vše, kde se píše a mluví o gastru, cesty za jídlem. Svou vášeň k tomu všemu ale také moc rád sdílím. A proto jsou tu i moje občasné glosy.

Co že mě tedy poslední dobou zaujalo? Ať už v dobrém nebo v tom horším?

To sladké

Teprve po pár měsících jsem se dostal k nové knize Hanky Zemanové Rytmus roku. A okamžitě se do ní zamiloval. Uznávaná autorka bestsellerů o zdravém jídle a životním stylu prochází v souladu s přírodou ročními obdobími měsíc po měsíci a poděluje se o své zkušenosti zdaleka nejen formou receptů a léty prověřených návodů. Tohle je kniha na celý život, kterou musíte listovat a hledat v ní inspiraci snad každý týden 🙂

Podle celosvětových statistik se skoro celá třetina potravin vyhodí. Děsivé číslo. Ale snad se, paradoxně i díky nastupující globální krizi, blýská na lepší časy. Například Španělsko se rozhodlo, že pokud tamní supermarkety a restaurace nepošlou vyřazené jídlo do potravinových bank nebo třeba výrobcům džemů, dostanou vysokou pokutu. Nejsem si sice jistý, že zrovna tohle je ideální řešení, ale aspoň něco. U nás je vše OK?

Hana Michopulu má úžasný podcast Potraviny. Třeba díl Gastrodevadesátky, kam si autorka přizvala Matouše Petráně, jsem poslouchal už třikrát. Po Fenoménu lečo, připraveném v tandemu s Darinou Křivánkovou, jsem si lečo hned musel udělat. A nejnověji mě dostalo povídání o ghí. Klobouček!

To kyselé

Svět bedýnek, který dvanáct let rozváží farmářské produkty, bohužel za pár dnů skončí. Zakladatelé Jana a Petr Bínovi už nemají síly bojovat se všeobecným zdražováním, podpora lokálních zemědělců je prý čím dál víc jen samaritánskou činností. Sám sice z několika málo dávných zákaznických kontaktů se Světem bedýnek nemám ty úplně nejlepší zkušenosti, ale konec této firmy je bezpochyby dost špatnou zprávou.

Supermarkety jsou překážkou rozvoje zemědělské prvovýroby i potravinářství, nechal se slyšet předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Důvodem jsou podle něj tlak na ceny a nepřiměřené marže obchodních řetězců, které u potravin v průměru dosahují 40 procent. Podle nejnovějšího průzkumu ovocnářů byla v našich obchodech například jablka prakticky všechna z Polska, což si prý v Německu žádný obchodník nedovolí. To rozhodně netěší.

Ceny medu letí nahoru a jeho kvalita přitom silně pokulhává. Při poslední kontrole nevyhověla celá čtvrtina z prodávaných medů, nejčastěji těch tuzemských. Nepovolená barviva, přidaná sacharóza, nečistoty, klamavý původ… Ještě že v naší vesnici je dost včelařů!