Prý jej nikdy nemáme shánět sami. Najde si nás on sám, prý ve chvíli, kdy budeme jeho kouzelné schopnosti nejvíc potřebovat, v situaci, kdy by se něco u nás mohlo změnit. Zkrátka nám prý přinese štěstí 🙂 Avšak péct by jej člověk měl jen jednou jedinkrát za život. Vatikánský chléb štěstí, někdy též Amish Friendship Bread – Amish chléb přátelství, ale i Holy bread of Padre Pio – Svatý chléb otce Pia, také Posvátný chléb, někdy též Americká buchta. Slyšeli jste o tom někdy? Já tedy ne.

Přišlo to nečekaně. Asi před dvěma týdny jsme dostali od přátel z města sklenici s těstem a k tomu rukou psané třístránkové povídání, jak s touto věcí naložit. O těsto se po celý následující týden má obdarovaný přesně podle návodu postarat. Kvasinky ve fermentujícím těstě přikrmovat, aby nezašly – jeden den přidat určené množství cukru, další den mléko, pak zase mouku, jiný den všechny tři ingredience najednou. A na konci týdne těsto rozdělit na čtyři části – z té první upéct ten svůj sladký chléb štěstí, zbývající tři díly těsta pak darovat někomu ve svém okolí 🙂

Celý týden jsem se tedy o těsto přesně podle připojených pokynů staral, o víkendu těsto rozdělil na čtvrtiny, tři díly i s okopírovanými instrukcemi jsme darovali třem sousedům u nás na vsi. Tak, jak to mělo být, do zbývající části těsta jsem přidal strouhaná jablka, ořechy, rozinky, rozlámanou tabulku čokolády, vanilkový cukr, skořici a také vajíčka, olej, kypřící prášek a sodu. A snad jsem nezkazil nic tím, když jsem oproti pokynům do těsta přidal ještě lžíci citronové kůry a také dvě špetky sušeného mletého zázvoru. Vše jsem opravdu dobře promíchal a v klasickém pekáči, vymazaném máslem a vysypaném hrubou moukou (oproti doporučovanému pečícímu papíru), upekl do zlatova. Trvalo to o chvíli déle, než je doporučeno v receptu.

Ano, po týdnu čekání jsme byli opravdu moc zvědaví, jak Vatikánský chléb štěstí chutná. Rozhodně to není obyčejná buchta! Těsto je nečekaně velmi vláčné, jakoby mechové, šťavnaté, krásně provoněné, čokoláda i ořechy v něm svůdně křupou 🙂

A ptáte se, zda se nám splnilo nějaké to přání? Jestli se po upečení chleba štěstí něco změnilo k lepšímu? Narovinu: Po dvou dnech zatím nic… Ale já si ani nic nepřál, skutečně vůbec nic. Snažím se totiž vše, co život přináší, přijímat s povděkem a pokud možno pozitivně. Vše je v životě tak, jak má být a i to zdánlivě méně příjemné má svůj hlubší význam 🙂