Současná, i v cenách potravin nemálo rozkolísaná doba přinesla nejeden paradox i v obchodech. Taky jste si letos všimli mimo jiné toho, že bio citrony byly po dost dlouhou dobu většinou levnější, než ty „obyčejné“? Aspoň u nás na jihu Čech tomu tak bylo. A tak se i u nás doma, někdy hned po začátku nového roku, usídlily citrony v kvalitě bio.

Citronů spotřebujeme docela dost, každý den ráno padne jeden nebo půlka většího k snídani, a tak se začala rychle plnit sklenice, do které strouhám citronovou kůru z bio plodů, prosypávám ji cukrem a uchovávám v lednici. Dělám to tak už léta, hlavně na pečení je to skvělá věc.

Letos jsem se ale vzhledem k „přebytku“ bio citronů vrhnul také do pravidelné přípravy domácí kandované citronové kůry, když té ostrouhané už byla plná sklenice a další vymačkané bio citrony mně bylo líto vyhazovat. Až dosud jsem kandovanou kůru kupoval, také tu docela často používám při všemožném sladkém pečení. Teď je ale ta kupovaná už navždy minulostí, s chutí domácí kandované kůry se totiž vůbec (opravdu vůbec!) nedá srovnávat.

Povedla se mně hned na poprvé. Není to nic složitého, chce to jen trochu trpělivosti, s dalšími dávkami jsem navíc postup přípravy domácí kandované kůry vychytal tak, jak mně její chuť vyhovuje nejvíc. Přiznávám, během závěrečného jedno, dvoudenního osychání hotové kůry na plechu pokaždé nemalá její část postupně zmizí. Tak je dobrá 🙂

Kandovaná citronová kůra

• doba přípravy: celkem asi 15 minut + asi 3 dny máčení oloupané kůry před kandováním + celkem asi 90 minut varu + asi 3 dny oschnutí hotové kůry
• obtížnost: velmi snadné

suroviny:

• kůra ze 3 -až 4 bio citronů
• 200 g krystalového cukru
• půl lžičky kyseliny citronové

na dokončení během osychání kůry:

• asi 100 g krystalového cukru

postup:

Z dobře omytých bio citronů pomocí škrabky oloupu kůru. Tu dám do sklenice, zaliji vodou a uložím na tři dny do lednice. Každý den vodu vyměním.

Po třech dnech dám scezenou kůru do kastrůlku a zaliji čerstvou vodou tak, aby kůra byla všechna potopená. Přivedu k varu a vařím asi půl hodiny.

Zchladlou kůru nakrájím na tenčí proužky a v širším kastrůlku ji zaliji velmi malým množstvím vody, jen takovým, aby proužky kůry byly potopeny. Přisypu cukr, kyselinu citronovou a za občasného míchání přivedu k velmi mírnému varu. Velmi zvolna vařím asi 45 až 60 minut, dokud cukrový sirup nezačne houstnout a mít zlatavou barvu, během varu občas zamíchám.

Povařenou, ještě horkou kůru hned v malém cedníku scedím, hustý sirup zachytím do skleněné lahve k dalšímu využití.

Scezenou kůru rozložím na velký tác, vyložený pečícím papírem, pokud možno tak, aby se jednotlivé kousky kůry co možná nejméně dotýkaly. Rozloženou kůru nechám trochu zchladnout, pak ji zasypu částí zbylého cukru a v něm obalím. Takto kůru nechám asi dva, tři dny osychat, postupně ji ještě několikrát prosypu zbytkem cukru.

Kandovanou citronovou kůru ukládám sklenice s dobře těsnícím uzávěrem.

Ještě něco k tomu:

• Oloupané plátky kůry by měly být opravdu co možná nejtenčí, bez spodní bílé vrstvy. Škrabka by rozhodně měla být ostrá.
• Při cezení uvařené kůry, respektive slévání horkého cukrového sirupu je třeba postupovat opatrně, sirup vydrží horký opravdu dlouho. Kůru je přitom třeba scedit co nejdřív po uvaření, sirup postupně tuhne a kůra by tak šla špatně od houstnoucího sirupu oddělit.
• Při dalším použití jde zchladlý zatuhlý cukrový sirup nejlépe nabírat lžící, na chvíli předem namočenou v horké vodě. Stejně tak při mytí cedníku, rendlíku a pak také sklenice po spotřebovaném sirupu zbytky zatuhlého sirupu snadno odmočím horkou vodou.
• Kyselinu citronovou přidávám proto, abych podpořil sladkokyselou chuť kandované kůry.
• Cukrový sirup nejčastěji využiji při slazení horkého čaje, ve kterém se docela rychle rozpouští. Použít jde samozřejmě i do domácích limonád.
• Podobně jako citronová kůra jde zpracovat i kůra pomerančů, mandarinek a grepů, pochopitelně v bio kvalitě.