Osolte je. Fermentované švestky

Ostatní Sezónní Vegetariánské

 // 

fermentovane_svestky_0

Před pár lety jsme před naším domem zasadili malou švestku, která se letos pochlubila svojí první úrodou. Plody byly veliké, šťavnaté, sladké. Ale také trochu postižené virózou, takzvanou šárkou. A tak jsem se rozhodl, že naše první švestky dám fermentovat.

Podobně jako v případě zeleniny ani fermentace ovoce nejsou žádné velké čáry. I tady to chce prakticky jen dodržet poměr váhy vyloupaných švestek a soli, od kterého se odvíjí rychlost fermentace a pochopitelně i výsledná intenzita chuti fermentovaného ovoce. Zvlášť pokud i vy holdujete chuti umami, neváhejte a vyzkoušejte. Fermentované švestky coby chuťovka mají široké uplatnění jako ozvláštění slaných i sladkých jídel, stačí je jen před použitím krátce opláchnout pod tekoucí vodou. Šťávu, která po spotřebování fermentovaných švestek zbyde a která má výraznou slano kyselou chuť, můžete využít podobně jako umeocet.

Fermentované švestky

  • doba přípravy: 15 minut + asi 2 týdny fermentace
  • obtížnost: velmi snadné

suroviny:

  • 1 kg vypeckovaných švestek
  • 80 g soli

postup:

Omyté a vypeckované švestky promíchám se solí a napěchuji do velké sklenice nebo keramické nádoby, nejlépe určené pro fermentování. Uložím do temna v pokojové teplotě a nechám asi 2 až 3 týdny fermentovat.

Asi po týdnu začnu průběžně ochutnávat. Když jsem s chutí spokojen, švestky přendám do uzavíratelné sklenice a uložím do lednice. Fermentované švestky v lednici vydrží bez problémů čtvrt roku.

Ještě něco k tomu:

  • K fermentaci je třeba vybrat jen pevné, nerozměklé a nenahnilé plody. Svoji pevnost by si švestky měly zachovat i po fermentaci.
  • Při přípravě fermentovaných švestek můžete sáhnout i po nějaké té příchuti a k ovoci přidat třeba pár lístků čerstvé máty, svitek skořice, hřebíček, vanilkový lusk, celé nové koření nebo kůru z bio pomeranče.
  • Po jednom, dvou dnech fermentace by švestky měly být zcela potopené. V případě nutnosti je ve fermentační nádobě stlačím, aby mezi nimi nebyl pokud možno žádný vzduch.
  • K sehnání je v současné době řada typů nádob, vhodných pro fermantaci. Většina z nich má společné to, že se v průběhu fermentace nedostane k potravině žádný vzduch, ale naopak ven mohou odcházet plyny, které se při kvasném procesu tvoří. Nejlepší je, když fermentační nádoba je vybavena takzvanou kvasnou zátkou.

Napsat komentář

Vyžadované informace jsou označeny *