Nevzpomínám si, že bych tenhle pro nás poněkud nezvykle tvarovaný chleba, pocházející z Francie, kdy viděl v českých kuchařkách. Dlouho, ale marně jsem recept hledal i na českých webech. Na Královu korunu jsem narazil až v chlebovém receptáři mojí oblíbené Mirky van Gils Slavíkové. A teprve když mě napadlo zadat na internetu francouzskou variantu jeho názvu, pain couronne, svět efektně lákavých a různě provedených chlebových věnců se mně otevřel 🙂

Podobu mohou mít rozmanitou, od věnců „jednoduchých“, jen na různý způsob ozdobně naříznutých, až po malé bochánky, pospojované do kruhu. Královu korunu pečou ve Francii často před koncem roku. Legenda praví, že tento chleba upekli v Normandii pro Viléma Dobyvatele, když porazil Angličany.

Králova koruna u nás doma mizí pokaždé prakticky okamžitě, i když i druhý den je pořád vláčná a chutná neméně skvěle. Chléb je to bílý, jen s minimem žitné mouky, nadýchaný, jeho kůrka je přitom krásně křupavá. Recept Mirky Slavíkové jsem si dovolil trochu upravit podle sebe, jak v množství jednotlivých ingrediencí, tak přidáním ječmenného sladu do těsta kvůli jeho co možná nejlepšímu nakynutí. Krom toho v receptu nechybí ani nezbytné pomoučením chleba těsně před tím, než jde do trouby. A ještě něco: Pokud ji mám po ruce, místo vody těsto zadělávám syrovátkou, na chuti chleba je to poznat 🙂

Chléb Králova koruna

• doba přípravy: asi 15 minut + asi 20 minut aktivace droždí + asi 10 minut hnětení + celkem asi 2 a 3/4 hodiny kynutí + asi 25 minut pečení
• obtížnost: snadné

suroviny:

• 450 g hladké mouky
• 50 g žitné chlebové mouky
• 1 lžička sladěnky
• 1 lžička krupicového cukru
• 15 g čerstvého droždí
• 300 g vody
• 10 g soli

na pomoučení před pečením:

• hladká mouka

postup:

Do mísy od robotu proseju hladkou i žitnou mouku, přidám sladěnku a promíchám. V moučné směsi udělám důlek, do kterého dám cukr a na ten rozdrobím droždí, to zaleju částí receptového množství mírně vlažné vody. Zakryju utěrkou a nechám stát při pokojové teplotě asi 15 až 20 minut, než vzejde kvásek.

Ke kvásku přidám zbytek vody, sůl a v robotu uhnětu hladké, lesklé a nelepivé těsto, trvá to asi 10 minut. Pak těsto nechám pod utěrkou kynout asi 45 minut, asi v polovině času těsto pomocí kuchyňské stěrky několikrát v míse přeložím.

Nakynuté těsto rukou trochu na vále prohnětu a vytvaruji z něj stejnoměrnou hladkou kouli. Prsty utvořím ve středu koule velký otvor a těsto roztáhnu do tvaru rovnoměrně silného věnce. Ten dám na plech, vyložený pečícím papírem nebo fólií, urovnám a zakryju druhým papírem. Při pokojové teplotě nechám kynout 2 hodiny.

Před koncem kynutí rozpálím troubu na 230 stupňů. Vykynutý chléb mírně postříkám vlahou vodou a pomocí sítka rovnoměrně lehce pomoučím, žiletkou nebo ostrým nožem naříznu a dám péct do předehřáté trouby na 20 až 25 minut do zlatavě hnědé barvy.

Upečený chléb nechám vychladnout na kuchyňské mřížce.

Ještě něco k tomu:

• Středový otvor v chlebu dělám poměrně velký, věnec je roztažený po celé šířce plechu. Chléb totiž hodně nakyne a pak ještě nabyde v troubě a středový otvor se tak dost zmenší.
• Pro práci s chlebovými i dalšími kynutými těsty se mně osvědčila sklokeramická deska, na kterou se těsto prakticky nelepí. Desku je navíc možné velmi lehce potřít rostlinným olejem. Ruce je při práci s těstem dobré mít navlhčené nebo také trochu potřené olejem.
• Sladěnky jsou extrakty z naklíčených obilovin, které obsahují cukry a také minerální a stopové prvky. Hlavní surovinou je nejčastěji ječmen, existují ale i sladěnky z jiných obilovin. Do chlebových těst sypkou sladěnku přidávám kvůli lepšímu kynutí prakticky pokaždé.