Vlastně ani nemám potuchy, jak se to celé mohlo přihodit, že sója vtrhla před koncem tisíciletí do českých kuchyní s tak obrovitou razancí. A stejně tak ani nevím, zda podobné to bylo i jinde za hranicemi. Dobře si jen pamatuji ten obrovitý boom prý super zdravých a super výživných sójových bobů, sójového masa v nejrůznějších podobách a tvarech, sójového granulátu, tofu, tempehu, sójových pomazánek, majonéz, jogurtů, nápojů a já nevím čeho všeho ještě. Reklama stíhala reklamu, sójových receptů a monotématických sójových kuchařek se vyrojilo, jak hub po dešti.
Sója zkrátka byla jednu dobu vysoce módní záležitostí a jen málokdo jí tehdy nepodlehl. Uběhlo ale prakticky jen pár let a ejhle: Objevily se naopak zaručené zprávy o tom, jak sója v nejednom ohledu hodně problematickou, ba až jedovatou potravinou je a nastal sójový útlum. Prostě ode zdi ke zdi, tak jako se vším…
Dnes mám pocit, že sója a většina oněch četných výrobků z ní putuje hlavně na stůl vegetariánů a veganů. A ti ostatní? Co se jim z kdysi hodně dlouhého sójového seznamu na talířích objevuje, to je otázka. Sázet bych se netroufal, ale odhaduji, že pramálo.
Sám za sebe mohu říct, že tu a tam se rád zastavím ve vegetariánské nebo veganské jídelně, kde rád ochutnám i něco sójového. Ale u nás doma se pravidelně čas od času objevuje prakticky jen tofu. A to tofu v jedné konkrétně v úpravě, totiž po čínsku. Už si přesně nevzpomínám, kde jsem tohle jídlo ochutnal poprvé, nejspíš někde v podnikové kantýně. Jen jistě vím, že bylo s rýží a že mně hned na poprvé ohromně chutnalo. A tak to zůstalo do dneška, byť doma skoro pokaždé slýchávám humornou narážku, že k jídlu tentokrát máme sádru – neb tofu se vyrábí srážením sójového mléka s potravinářskou sádrou.
Tady je recept na tofu po čínsku, tak jak ho dělávám já. A připojuji i jeho případné, u nás doma osvědčené varianty.
Tofu po čínsku
- doba přípravy: asi 20 minut + asi 60 minut marinování tofu
- obtížnost: velmi snadné
- počet porcí: 4
suroviny:
- 500 g tofu
- asi 5 lžic sójové omáčky
- 2 větší cibule
- čtvrtka menší hlávky bílého zelí
- 1 menší pór
- 1 kapie
- 6 stroužků česneku
- 3 lžíce rostlinného oleje
- půl lžičky sušeného mletého zázvoru
- špetka chilli
- 2 dcl zeleninového vývaru
- 2 lžičky kukuřičného škrobu
- 4 lžíce sekané natě hladkolisté petrželky
- mletý černý pepř
- sůl
postup:
Tofu nakrájím asi na centimetr a půl velké kostky a ty v míse promíchám s asi 3 lžícemi sójové omáčky. Zhruba hodinu nechám v chladnu marinovat, několikrát během této doby tofu se sójovou omáčkou promíchám.
Před samotnou přípravou tofu si nejdřív přichystám zeleninu: Cibuli oloupu a nakrájím na tenká čtvrtkolečka, zelí zbavím košťálu a nakrájím na tenčí nudličky, omytou bílou část pórku nakrájím na čtvrtkolečna, na kratší proužky nakrájím i omytou a jadřince zbavenou kapii, oloupané stroužky česneku nasekám nahrubo.
Ve woku rozpálím olej a okapané marinované kostky tofu v něm za častějšího míchání ze všech stran opeču do světle zlatavé barvy, trvá to asi 3 minuty. Opečené tofu z woku vyjmu a uchovám v teple. Do zbytku oleje ve woku přidám nejdříve cibuli a za stálého míchání restuji asi 3 minuty. Pak přihodím všechnu zbylou zeleninu, tedy zelí, pórek, kapii i česnek a restuji a míchám ještě asi další 3 minuty.
Nakonec do woku k zelenině vrátím opečené kostky tofu, zaliju studeným zeleninovým vývarem, ve kterém jsem rozmíchal lžičku kukuřičného škrobu, přidám sušený mletý zázvor, špetku chilli, ještě asi 2 lžičky sójové omáčky, opepřím a v případě potřeby dosolím. Přivedu za stálého míchání k varu a hned poté z plotýnky odstavím.
Nakonec vmíchám sekanou petrželku. Podávám s rýží nebo s rýžovými, případně pšeničnými bezvaječnými nudlemi.
Ještě něco k tomu:
- Vedle přírodního tofu můžete samozřejmě použít i tofu uzené, případně ochucené.
- Olej ve woku před přidáním a opékáním tofu dobře rozpalte, aby kostky tofu byly na povrchu pěkně křupavé. Pokud nejste vegetariáni, místo oleje můžete použít sádlo, i s ním recept také funguje skvěle.
- Se zeleninou můžete improvizovat, místo bílého použít zelí červené (jen je třeba restovat o trochu déle) nebo zelí pekingské, případně čínské (v tomto případě nechte zelí prakticky jen zavadnout), přidat můžete i zelenou lahůdkovou cibulku nebo silnostěnnou papriku, žlutou cibuli nahradit červenou. Další variantu získáte, když k zelí přihodíte několik na plátky nakrájených žampionů.
- Také závěrečné dochucení je na vás. Místo sójové omáčky třeba zkuste přidat omáčku rybí, zeleninový vývar zaměnit za bílé víno, kukuřičný škrob za bramborový.
- Nabízejí se i další varianty, místo sušeného zázvoru můžete vyzkoušet přidat kari. Experimentovat lze i se zelenými bylinkami, hladkolistou petržel zaměnit třeba za nať koriandru.