Není vůbec od věci zařadit do jídelníčku aspoň jednou, dvakrát do týdne odlehčovací menu. Ten, kdo se snaží svému tělu naslouchat, nejspíš dobře ví, o čem mluvím. Ne nadarmo se třeba po návštěvě vegetariánské restaurace cítíte úplně jinak, než po klasickém vepřu knedlu zelu. Nejsem sice ortodoxní odmítač masa, ale rozhodně ho nemusím mít každý den, to červené už vůbec, stačí jen občas. Tělo si samo řekne, na co má chuť. 🙂

Luštěniny určitě patří k těm kuchyňským surovinám, z nichž jídla zahřejí, a proto zvlášť teď, kdy nás začínají čím dál častěji provázet chladnější dny, přijdou k chuti. Konkrétně sója mívá v jídelníčku vegetariánů a veganů často podstatné místo, vyrábí se z ní tofu, tempeh, miso, sójové omáčky, nápoje, jogurty, uzeniny, pomazánky… Zdá se, že její místo ve spíži je nezastupitelné, nicméně docela zajímavé je přitom sledovat módní vlny, kterými sója už prošla: od někdy až fanatizmem zavánějícího vyzdvihování do čela superpotravin až po naprosté zatracení. I tady by zcela jistě měla platit zlatá střední cesta. Tedy naslouchat svému tělu, o co si řekne. 🙂

Sójovo – čočkové karbanátky s koriandrem, celerem a nivou

• doba přípravy: vaření surovin asi 45 minut + příprava karbanátků asi 30 minut + asi 2 hodiny odležení + asi 30 minut smažení
• obtížnost: velmi snadné
• počet porcí: 4 – 6

suroviny:

• 250 g suché sóji
• 100 g suché čočky
• 100 g celeru
• 100 g nivy
• 3 vejce
• 1 lžička bramborového škrobu (Solamyl)
• střední svazek nati čerstvého koriandru
• 1 větší cibule
• půl palice česneku
• větší snítka libečku
• 1 lžička drceného kmínu
• 1 lžička sušené majoránky
• půl lžičky sladké papriky
• půl lžičky mletého pepře
• strouhanka na obalení
• olej nebo sádlo na smažení

postup:

Propláchnutou sóju předem, ideálně přes noc namočím a pak uvařím do měkka, trvá to asi 45 minut. Do měkka uvařím i propláchnutou čočku, kolem 30 minut podle druhu, tu namáčet předem není nezbytně nutné. Do měkka uvařím i oloupaný celer (v polovině varu jsem přidal k čočce). Nechám trochu zchladnout, luštěniny dobře scedím a společně s celerem umelu na mlýnku s jemnějšími oky. Do směsi přidám jemně nasekané bylinky a cibuli, s trochou soli rozetřený česnek, jemně nastrouhanou nivu a vše ostatní. Hmotu důkladně zpracuji a nechám asi dvě hodiny v chladu odležet. Tvaruji středně velké karbanátky, které obalím ve strouhance. Smažím ve fritéze při 180 stupních asi 5 minut. Podávám se šťouchanými brambory a rajčatovým salátem.

Ještě něco k tomu:

• Chuť nati koriandru si s luštěninami báječně rozumí a navíc podporuje tvorbu žaludečních šťáv a příznivě tak ovlivňuje trávení. Pokud by se vám náhodou zdál příliš nahořklý nebo trpký, můžete ho nahradit ideálně čerstvou majoránkou nebo hladkolistou petrželkou.
• Několikeré propláchnutí sóji před vařením minimalizuje pěnění během varu.
• Luštěniny nikdy nevaříme v osolené vodě, špatně totiž měknou. Přidat naopak můžeme trochu libečku nebo pepře.
• Pokud neseženete nať čerstvého koriandru, můžete nahradit lžící sušené nati.
• Čerstvý libeček nahradíte lžičkou sušeného.
• Nivu můžete vynechat, pak ale karbanátky budou sušší, přidat musíte trochu víc soli.
• Máte-li rádi česnek, nemusíte s ním šetřit. 🙂
• Karbanátky samozřejmě můžete opéct z obou stran i na pánvi, případně na plechu a pečícím papíru v troubě – tady doporučuji každý karbanátek zakápnout trochou oleje.