Na chvíli, kdy jsem ji ochutnal poprvé, určitě nezapomenu. Bylo to v Itálii, během dovolené, kdy jsme si tenhle slaný „koláč“ při cestě od moře hladoví koupili v místním supermarketu. Když jsme pak focacciu, prachobyčejnou, skoro bez oblohy a už dávno studenou jedli jen tak z papíru hned na parkovišti u auta, bylo to snad moje nejlepší jídlo tehdejšího léta. Prostě nečekaný kulinární objev. 🙂

Při pátrání po receptu na tento „italský chléb chudých“ (nežili si věru špatně!) jsem v kuchařkách i na internetu narazil na celou řadu nejrůznějších variací, počínaje tvarem a výškou, kterou má upečená focaccia mít, přes těsto a způsob jeho zpracování, až po rozličné ingredience k obložení. Mimo jiné právě v tom je focaccia naprosto úžasná, improvizovat v kuchyni totiž můžete prakticky do nekonečna! 🙂 A za předpokladu, že se k jejímu upečení odhodláte před plánovaným časem jídla s dostatečným předstihem, tak aby vám těsto stihlo vykynout, samotná příprava vám zabere prakticky jen pár minut.

Focaccia je vlastně jídlo univerzální. Můžete ji totiž servírovat například k zeleninovým salátům, k sýrům, ke grilovanému masu nebo si ji třeba ulamovat k polévce. Focacciu můžete také rozříznout a naplnit rozličnými náplněmi, uzeninou či sýrem. Anebo ji podávat jen tak, ke sklence vína. 🙂 Nejlepší je ale vždycky rozhodně ještě horká! U nás doma ji milujeme a míváme ji velmi často.

Moje focaccia

• doba přípravy: asi 30 minut + kynutí celkem asi 90 minut + pečení asi 20 minut
• obtížnost: snadné
• počet porcí: 4

suroviny:

• 600 g hladké mouky
• 260 – 300 ml vlažné vody
• 28 g droždí (2/3 kostky)
• špetka cukru krupice
• 5 lžic olivového oleje
• 2,5 lžičky soli
• 3 lžíce odrhnutých lístků čerstvého rozmarýnu

na obložení, posypání a pokapání těsta:

• 2 hrsti zelených oliv
• 200 g sýru pecorino
• 2 hrsti koktejlových cherry rajčat
• 1 celá větvička čerstvého rozmarýnu
• 3 stroužky česneku
• 4 lžíce olivového oleje
• hrubá mořská sůl

na pečící plech:

• 4 lžíce olivového oleje

postup:

Ve vlažné vodě rozmíchám špetku cukru, rozdrobené droždí a lžičku z receptového množství mouky a nechám vzejít kvásek, trvá to asi 15 minut. Mezitím přeseju zbytek mouky do hnětací mísy, rozmíchám v ní sůl, přidám odrhnuté lístky rozmarýnu a olej, poté i vzešlý kvásek. V robotu s hákem těsto hnětu asi 10 minut, uhnětené musí být hladké, nelepivé a pružné. Hnětací mísu zakryju igelitovým sáčkem a v teple nechám asi hodinu kynout.

Velký plech na pečení s vyššími okraji vytřu olejem. Vykynuté těsto na vále rukama roztáhnu do velikosti plechu, podsypávat moukou nemusím, těsto se nelepí. Roztažené těsto, které bude okolo jednoho centimetru vysoké, nechám na vále ještě asi 10 minut kynout, pak jej přenesu na plech a obložím lehce do těsta zatlačenými olivami, kousky drobněji rozlámaného sýra, cherry rajčaty (pokud jsou větší, rozpůlím je), oloupanými, nožem rozmáčknutými a nahrubo posekanými stroužky česneku, do těsta zapíchám také na menší kousky rozlámanou větvičku rozmarýnu. Nechám opět asi 15 minut kynout.

Nakonec v těstě udělám prstem důlky a focacciu pokapu olejem a posypu hrubou mořskou solí. Dám do trouby rozpálené na 200 stupňů asi na 20 – 30 minut, v půlce pečení teplotu stáhnu na 180 stupňů. Hotová focaccia by měla mít zlatavou barvu.

Ještě něco k tomu:

• Na olivovém oleji rozhodně nešetřete! Potřít jím můžete i již upečenou focacciu, hned jak ji vyndáte z trouby.
• Místo vody na zadělání těsta můžete použít vlažné mléko, focaccia pak bude mít plnější chuť. Mouku lze vzít i celozrnnou pšeničnou nebo špaldovou, jen se pak nejspíš o trochu protáhne kynutí těsta.
• Místo italského ovčího sýra pecorino můžete použít i jiné druhy sýra, nejlépe podobné konzistence, například rozdrobenou fetu, balkánský sýr nebo třeba i sýr plísňový. Obložit focacciu ale můžete i hoblinkami parmazánu.
• Na obložení můžete použít i řadu jiných surovin, například zelenou lahůdkovou cibulku, kolečka červené nebo žluté cibule, asi půlcentimetrové plátky nebo kostičky jedné či dvou mírně předvařených brambor, proužky papriky, také kapary, ančovičky nebo třeba menší kousky plátků prorostlejší šunky nebo slaniny. Kostičky slaniny můžete přidat i přímo do těsta, stejně jako třeba posekaná sušená rajčata nebo sekanou chilli papričku. Zelené olivy samozřejmě lze zaměnit za černé, případně dát oboje. Skvělá je i focaccia s předvařenou červenou řepou a balkánským sýrem. Focacciu můžete také potřít rajčatovým sugem nebo posypat čerstvě mletým pepřem. Velmi dobrá je ale i úplně obyčejná verze, jen s olivami a rozmarýnem.
• Čím více je focaccia obložená, tím déle ji budete péct.
• Improvizovat můžete i s čerstvými bylinkami, na focacciu lze do těsta nebo na obložení použít třeba tymián, šalvěj nebo oregano, bazalku nebo mátu, stejně jako i směs provensálského koření. Bylinky do těsta můžete dát i sušené, čerstvé jsou ale pochopitelně daleko lepší. 🙂
• Připravit si můžete i sladkou verzi, kterou mají v oblibě hlavně Italové na severu země, kdy se do těsta přidávají rozinky, kandované, ale i čerstvé ovoce nebo med, tato focaccia lehce se sype cukrem.