Nikdy mně nevadila jednoduchá jídla z obyčejných surovin, právě naopak. Možná je to tím, že za mého dětství jsme mívali dost hluboko do kapsy a maminka většinou vařila z mála. Každopádně si myslím, že zaujmout jídlem z drahých ingrediencí není vůbec žádný kumšt, ale teprve při vaření z těch „všedních“, levnějších se ukáže, jak dobrý ten který kuchař je.

Sám sebe u plotny rozhodně hodnotit nechci. Ale z oné druhé skupiny úplně „obyčejných“ jídel dnešní rýžové karbanátky se sýrem určitě jsou.

Dopracoval jsem se k nim jednou, když v mrazáku už delší dobu čekal na zužitkování zbytek příliš doměkka uvařené rýže. Od té doby jsem rýžové karbanátky začal mít v oblibě. Dobré jsou se zeleninovým salátem, velmi se k nim hodí salát z kysaného zelí. Chutnají ale i jen tak, s nějakým nepříliš tučným dipem. A navíc se dají obměňovat na desítky způsobů.

Rýžové karbanátky se sýrem

• doba přípravy: celkem asi 30 minut + asi 15 minut uvaření rýže + asi 60 minut zchladnutí rýže + asi 30 minut odležení karbanátkové směsi
• obtížnost: velmi snadné
• počet porcí: 4 (asi 8 kusů)

suroviny:

• 1 malý šálek rýže
• 100 g goudy
• 2 zelené naťové cibulky
• 4 lžíce velmi jemně nakrájeného pórku
• 2 stroužky česneku
• 3 vejce
• 1 lžíce jemných ovesných vloček
• 1 lžíce chlebové strouhanky
• 2 lžíce bramborového škrobu
• 2 lžíce sušené petrželové nati
• 1 lžíce sušeného tymiánu
• půl lžičky drceného kmínu
• mletý černý pepř
• sůl

na obalení:

• chlebová strouhanka
• 1 lžička římského kmínu

na smažení:

• rostlinný olej

postup:

Předem připravím rýži. V cedníku ji třikrát proliju střídavě horkou a studenou vodou, pak ji okapanou přesypu do hrnce a zaliji dvojnásobným množstvím studené vody. Trochu osolím, přivedu k mírnému varu a pod pokličkou ji zvolna vařím asi 15 minut, dokud není měkká. Pak rýži nechám vychladnout.

K uvařené a vychladlé rýži ve větší misce nastrouhám nahrubo (na okurkovém struhadle) sýr. Přidám očištěné, omyté a nadrobno nakrájené zelené naťové cibulky a také pórek, oloupané a prolisované stroužky česneku a vajíčka. Přisypu i jemné ovesné vločky, promíchané s chlebovou strouhankou a bramborovým škrobem, sušenou petrželovou nať, tymián, drcený kmín a mletý černý pepř, přidám i sůl.

Směs na karbanátky velmi dobře promíchám a nechám asi půl hodiny odležet v chladnu.

Na obalení si připravím chlebovou strouhanku, smíchanou s římským kmínem. Z odleželé rýžové směsi tvořím menší karbanátky, které ve strouhankové směsi obalím.

Karbanátky smažím nepříliš zprudka na pánvi ve větším množství oleje, dozlatova po obou stranách.

Rýžové karbanátky podávám obvykle se salátem z kysaného zelí.

Ještě něco k tomu:

• Rýže na tyto karbanátky musí být opravdu dobře uvařená doměkka, nevadí ani rýže už mírně převařená.
• Odleželá směs na karbanátky by měla být dostatečně kompaktní, aby z ní šly karbanátky dobře tvarovat (pomůžu si při tom ve vodě namočenýma rukama). Pokud je směs i po odležení příliš řídká, přidám do ní ještě trochu chlebové strouhanky.
• Chlebovou strouhanku snadno získám z kostiček starého, nasušeného chleba, které rozsekám v kutru. Nahradit lze i strouhankou rohlíkovou, ta ze chleba je ale pro chuť rýžových karbanátků lepší.
• Římský kmín ve směsi na obalení dodá karbanátkům příjemně nahořklý akcent, lze jej ale samozřejmě vynechat. K obalování se dají místo chlebové nebo rohlíkové strouhanky použít i nadrobno rozdrcené kukuřičné lupínky.
• Po vysmažení karbanátky ukládám na kuchyňské utěrky, které z nich nasáknou přebytečný tuk.
• Karbanátky je možné péct i v troubě, lehce zastříknuté olejem, postupně z jedné i druhé strany. Na posledních pár minut pečení je dobré využít funkci gril.
• Také v případě rýžových karbanátků se dá hodně experimentovat s jednotlivými ingrediencemi. Vedle goudy se dá použít i jiný polotvrdý sýr, sýry uzené nebo sýr s modrou plísní. Dobrá jsou v karbanátcích i nadrobno nakrájená sušená rajčata, orestované a nahrubo nasekané vlašské ořechy nebo trocha uzeniny.
• Obměnit se dá i přidávané koření. Využít se třeba dá majoránka, libeček, oregano, estragon, kari nebo špetka nastrouhaného muškátového oříšku, ale i trocha citronové kůry.

A ještě slíbený salát z kysaného zelí, nesmírně jednoduchý, ale moc dobrý. Skvělý je nejen k rýžovým karbanátkům, ale zvlášť mimo sezónu jako doplnění řady jiných jídel. Kysané zelí máme vlastní, takže tento salát dělávám opravdu často, v nejrůznějších obměnách. Neopomenutelné jsou četné zdravotní benefity kysaného zelí.

Salát z kysaného zelí

• doba přípravy: asi 10 minut
• obtížnost: velmi snadné
• počet porcí: 4

suroviny:

• 1 miska kysaného bílého zelí
• 1 velká červená cibule
• 3 středně velké kyselé okurky
• 2 lžíce jemně sekané natě hladkolisté petrželky
• 1 až 2 lžíce krupicového cukru
• 4 až 6 lžic olivového oleje
• mletý kmín
• mletý černý pepř

postup:

Kysané zelí trochu pokrájím. Zelí dám i se šťávou do misky a přihodím k němu oloupanou a nadrobno nakrájenou červenou cibuli, na tenká kolečka nakrájené kyselé okurky a jemně nasekanou nať hladkolisté petrželky. Přidám krupicový cukr, olivový olej, mletý kmín i mletý černý pepř. Dobře promíchám a v případě potřeby ještě dosladím.

Ještě něco k tomu:

• Kysané zelí rozhodně neproplachuji, ani z něj nevylévám šťávu, ztratilo by hodně vitamínů. Pokud je zelí kyselejší, přidám trochu víc cukru. Někdy sladím javorovým sirupem nebo jinými vhodnými sladidly.
• Salát není třeba solit, kysané zelí je slané dost.
• Někdy do tohoto salátu přidávám trochu čerstvé zeleniny, pokud je s ohledem na sezónu k dispozici. Dobrá je v něm třeba drobně nasekaná zelená naťová cibulka, ředkvičky nakrájené na tenké plátky (nejlépe to jde na mandolíně), trocha nastrouhané mrkve, červená paprika nakrájená na tenké nudličky nebo drobněji posekaný řapíkatý celer.